Štítky

pátek 20. července 2018

NORSKO 28.6. - 29.7. 2018 - 4.TÝDEN

21. DEN 19.7. 2018 ČT

V 10 ráno vyjíždíme směr Mo i Rana, cetsou stavíme na nákup  COOPu a podařil se nám supr úlovek - grilované kuře za rozumnou cenu - asi 180Kč, takže bereme a rovnou obědváme.

Pohled na Mo - i Ranu - od rána prší a je asi 15C.


Ve 12 parkujeme u infocentra, kde zjišťuji naše možnosti v lokalitě - bohužel výlet, který jsem si naplánvala se konat nebude - po dešti kluzký povrch a navíc zavřená silnice a objízdná trasa nevhodná pro karavany. Takže snad poprvé vyrážíme  do nějakého většího města na procházku. Akorát přestalo pršet, takže super.





Ve městě nás překvapila luxusní květinová výzdoba. Květiny byly prostě všude a v extrémním množství.



Hlavní atrakce města - Havmannen - další muž z moře.


Ve dvě opouštíme Mo i Ranu, bereme naftu a pokračujeme na jih. další krátká zastávka v Korgen, kde mají info centrum n benzínce - sháním detaily k našemu zítřejšímu výletu. 

V Korgen opuštíme hlavní tah E6 a stoupáme údolím vzhůru do hor. 


Parkujeme auto a než připravíme večeři tak jsme holky vyhnali ven nahánět ovce - moc se jim to líbilo, jinak totiž nebylo vidět vůbec nic.



Přijeli jsme včas ale můj plán v klidu dopsat blog selhal - nebyl tu absolutně žádný signál - ani telefonní, natož internet. Takže ani předpověď počasí jsme si nemohli upřesnit - jen jsme věděli, že zítra má byý dopol polojasno a odpol jasno. Tak jsme aspoň hráli hry a holky byly nadšené, my vypili lahev vína a bylo nám dobře.

Ujeto 139km.


22. DEN 20.7. 2018 PÁ

Ráno nás budí sluníčko. Po půl desáté vyrážíme na RABOTHYTTA. A konečně vidíme, kde jsme spali.










Ledovcové jezero Morbekktjonna.


Chata Steinbua - 907 mnm - tu si zde postavil místní "postevník"  - komín vpravo sloužil v zimě jako stup - normálně zde bývá až 3m sněhu - to nás poinformoval jeden místní starý Nor.


My ale stoupáme výš a výš.


A konečně jsme v cíli. 1200 m.n.m.
 

Je pravé poledne a my jsme na místě Rabothytta z roku 2014 a ledovec Okstindbreen hned za ní spolu s pohořím Okstindan.Chata byla postavená jako 500 chata klubu norksých turistů. Navrhl to nějaký francouz a je Nory hodně obdivovaná. Byl tu na místní poměry pěkný nával. Tolik turistů jsme nikde jinde nepotkali, možná i proto, že výstup byl poměrně hladký - stoupání rovnoměrně rozloženo, ne jako u většiny našich výletů kde jsme se vyloženě mořili strmě do kopce.
 


Odpočíváme a takovýhle máme výhled. Cesta nhoru 5km a převýšení pro nás asi 600 m.


Není nad to si půjčit pořádný dalekohled.



Po asi hodinové pauze jdeme zpět dolů.


Jde to rychle. Jediné co jsem nezvládla bylo oblečení - předpověď říkala, že bude kolem 12C, holky se nakonec trochu smažili v dlouhém rukávu. Ale aspoň se nespálili. 

Ve tři jsme zpět u auta, oběd, sprcha a cesta zpět do Korgen, zastávka v COOPu pro doplnění tekutin, u benzinky doplňujeme vodu, vypouštíme špinavou a jedeme dál.


Vyhnuli jsme se E6 a jedeme po Villmarksveien - neboli cesta divokou přírodou (silnice č.806)


Jezero Tustervatnet.
  
Jezero Rossvatnet a v pozadí hora Hatten neboli klobouk.



Cesta byla parádní. A její závěr ještě lepší. Vodopád Laksforsen.


Stihli jsme to akorát ještě i se sluníčkem.
 

Nocujeme na odpočívadle o 1km dál. Je 11 hodin, jdeme spát a já nemám na zítra absolutně žádný plán, tak uvidíme na čem se ráno domluvíme. 

23. DEN 21.7. 2018 SO

Vstávám kolem 8 ráno a začínám plánovat co provedeme dál, Pavel připravil french toast k snídani a mám rozhodnuto - vracíme se zpět k moři - na scenic route 17 - poloostrov Bronnoysund. Jen cesta tam byla nádherná - jeli jsme kolem NP Lomsdal - Visten.







V městě Bronnoysund se stavujeme v infocentru a zjišťujeme co a jak. Pak jsme jeli okolo krásného kostelíku, viděli jsme, že je otevřeno - což se nám stalo poprvé a tak hurá dovnitř, jenže ovej, bylo 15 min po 12 a uvnitř probíala svatba, takže zase máme smůlu.



Potom už jen přejezd o pár km dále na ostrov Torget.



Chtěla jsem sice vidět losa, místo toho nám přeběhla přes cestu srnka.



A konečně jsme v cíli -  bájná hora Torghatten - 258 mn.m.m. Prý všemi Nory známá, protože má v sobě obrovskou dír vytvřenou v době ledové. Díra je 160 metrů dlouhá, 35 metrů Vysoká a 20 metrů široká.





Díra je to fakt obrovská, je sem vstup na vlastní nebezpečí a není divu, člověk tu má pocit, že mu vše spadne na hlavu.











Potom co jsme se pokochali a prošli na druhou stranu, tak jsme začali scházet dolů po dost strmé cestě.



A čekalo nás tu milé překvapení - mraky borůvek.





Holkám se líbily tihle malí motýlci.





Celkový okruh byl 2,5 km s výstupem 250 m. Takže pro nás pohodička. Pak jsme se přesunuli zpět  městu, kde nám slečna v info centru doporučila cestu okolo místního letiště - trošku jsme se divili, ale dali jsme na její radu. Čekal nás tzv okruh Klubben - 7km. A stálo to za to, jen už se trochu zatáhlo a foukal vítr, ale i tak krásná procházka, protože zde bylo minimální převýšení - příjemná změna, hlavně pro holky.

Pohled přes moře na horu Torghatten.












Bylo těsně po páté a tak jsme i stihli jak odplouvá z města Hurtigruten.



Po procházce nasedáme do auta a jedem dále na jih po tzv 17 a kocháme se. Cílem je ostrov Kvaloy, odkud pluje náš další trajekt, na tomto ostrově nám paní doporučila výlet, takže tam chceme někde nocovat.

Jaké je naše překvapení, že tam na nás čeká nádherná pláž. A jaké je ještě větší? Že v 15C a vě větru se tam koupe paní s asi 2etou dcerkou a náramně si to užívají.




Emička to zkusila aspoň po kotníky.



Děláme večeři a jdeme spát - zítra má být hezky, tak se už těšíme.




24. DEN 22.7. 2018 NE

Ráno je nádherně, ale ještě není úplně jasno. Je rozhodnuto, na výlet si půjdu sama a holky s Pavlem zůstanou na pláži, aby si holky taky odpočinuly a pohrály si.

 V 9:15 vyrážím na horu přímo nad pláží - Sorfjellet (217 m.n.m.) Za půl hoidnky jsem na hoře - paráda výhled.






A vidím ranní trajekt jak připlouvá.



Těsně pod vrcholem mě překvapilo jezírko - pokus o další mé selfie - kdo mě najde?



A tady dole už jsou moje holčičky. Mají celou pláž sami pro sebe.


 V tu samou dobu mě Pavel vyfotil s holkami -jsem nahoře jedna malá tečka:-)



A ještě pohled na sever. Ta hora vzádu uprostřed je Turghatten.


  V půl 11 jsme byla zpět, pak jsme byli asi hodinu všichni na pláži (Emička blázen se dokonce i koupala).





Jestli voda měla tak 15C ta to bylo hodně. Ale byla krásně čistá.




Já jen relaxovala.




 Pavel šel pak připravovat čočku a já dělala fotky. Bylo určitě přes 20C. Po obědě jsem chtěla dodělat blog, trajektem jsme měli jet v 14:45, jenže v 13:15 jsme zjistila, že mnou naplánovaný trajekt zrovna v NE nejezdí, další jede až někdy v 5, takže máme do odjezdu 20 min. Rychle jsme vše pobalili a v rámci možností uháněli na trajekt. v 13:32 jsme vjeli do přístavu. Bylo to o fous.

Odplováme z Venesundu směr Holm.



 Jak je vám jasné, blog jsem tedy nestihla napsat.

Při oledním plánování jsme hlavně zjistili, že jsme vlastně pořád strašně na severu a že už nám vlastně moc času na nějaké velké plánovaní nezbývá. Já jsem pro tuto část Norska něměla naplánováno vůbec nic, čekala jsem že se budeme vracet přes Švědsko. Takže jsem plánovala v autě.

Takže jedeme po 17 směr E6 - hlavní norský tak od severu na jih. Další zastávka město Steinkjer. Zde jdeme na místní kopec Oftenasen 334 mnm. Vyrážíme kolem půl šesté  je to příjemná změna po odpoledním sezení v autě. Na dlouhé přejezdy teď nejsme moc zvyklí.

Už je zase 11 v noci, takže se omezím na minimum fotek - jen výběr od Pavla a možná zítra doplním. 

Vyrážíme na kopec, cestou mraky borůvek tak máme aspoň nějaké vitamíny








Odměna za 2,5km výšlap - prý asi největší dřevěná židle na světě:-) My tam nejsme skoro ani vidět.Odměna za 2,5km výšlap - prý asi největší dřevěná židle na světě:-) My tam nejsme skoro ani vidět.Odměna za 2,5km výšlap - prý asi největší dřevěná židle na světě:-) My tam nejsme skoro ani vidět.
Odměna za 2,5km výšlap - prý asi největší dřevěná židle na světě:-) My tam nejsme skoro ani vidět.



Výhled na druhou stranu.



Loučíme se s výhledem a jdeme zpět k autu.



I cestou zpět jsme sbírali borůvky.




Když jsme sešli dolů zpět k autu, tak benzín, večeře a sprcha u místa kde byl zdroj pitné vody a kde se dalo vylít WC, takže v půl desáté jsme vykoupaní a holky už v pyžamech usedli opět do vozu a jeli dále. Doprava na E6 byla celkem v poho a hlavně jsme chtěli projet Trondheim ještě v Ne a vyhnout se tak pondělní dopravní špičce. 

Nakonec jsme nococvali v obci Soknedal na parkovišti u místní školy, vedle nějaké farmy. Mimo hlavní tah E6 - tam i takhle pozdě byl celkem čilí provoz. Když jsme to po půlnoci zapíchli, byli jsme zaskočení, že už je tady tma a poprvé jsme viděli v domcích a vesničkách zapnutá světla. Člověk si rychle přivykne. Holky jsme jen spící přenesli do postele a my taky zalehli - opět na psaní nebyl žádný čas.

25. DEN 23.7. 2018 PO

Ráno jsme vyráželi asi kolem 9 za celkem silného mrholení a všude zamračeno, rychlý nákup v COOpu a trasa směr NP Rondane. První naší zastávkou ale byl výlet na vyhlídku SNOHETTA - podle hory, která je z vyhlídky vidět. Je to v NP Dovrefjell. Cesta 1,5km stála za to.


 Výhledy nádherné a designová vyhlídka naprosto luxusní.



Panoramatický výhled zevnitř. Při chladnějších dnech lze zatopit i v krbu.



 A takto vypadá komplet výhled.



Ještě jedno komplet foto i s horami.



Z vyhlídky jsme si ještě vyšlápli asi 150 m na samotný vrchol, ab byl výlet kompletní.


 
  Po návratu oběd na parkovišti a pak se posouváme dál, dnešní den bude ve jménu další národní turistické trasy  - silnice 27 okolo NP Rondane. Zastavujeme ale nejdříve v městečku Foldall, které je známo měděnými doly a zde nám chlapec doporučuje 8km dlouhou trasu, ze které jsou úžasné výhledy. Počasí má být krásné a tak ve 3 vyrážíme. Fotky dodám, musím jen vybrat kterou - mám jich miliardu.

Pohled na doly ze shora.


Okolní hory jsou typické pro lišejníky - jsou úplně všude.





Cíl naší cesty - odtud byl výhled na okolí nejkránější. 



Holky si tu i hezky pohrály v potoce.



Za celoou cestu jsme nikoho nepotkali a pak přišl jedna paní s pejskem (mimochodem spousty Norů tu cestuje se psi), tak jsme ji hned poprosili o foto.
 

Mezitím se mraky rozehnaly a začalo pěkně svítit sluníčko a být pěkně vedro.














A jsme skoro dole.



Holky si ještě stihly pohrát na hřišti. Tatínek asistoval.



Opouštíme Folldal a obloha vymetená.



Po sedmé pokračujeme dále, a zstavujeme u různých vyhlídek, Neli vytuhla.
 



Dnešní noc trávíme na břehu tohoto jezera. Dnešek byl nádherný a zítra nás v NP čeká poslední výšlap a pak už jen dlouhá cesta domů.






Ujeto 276 km.

26. DEN 24.7. 2018 ÚT

V 9:20 vyrážíme dále na jih jen o pár km a už v 9:45 vyrážíme na naší poslední horskou túru.
 Dnešní cíl - hora Muen 1434 m.n.m a asi 1,8km výšlap.



Tady jsme před nejhorším úsekem naší cesty - byly to jen samé kameny.



A tady už zasloužený výhled zeshora - jsme nejvýšev Norsku co jsme tu byli. Před námi NP Rondane.



Zápis o horské knihy nesmí chybět.



A ještě výhled na druhou stranu - pláně a pláně.



Asi poslení společné foto. Je tu krásně, jen šíleně fouká vítr.



Ne nadarmo tu lidé vystavěli větrné zábrany.



A tady už scházíme dolů - jde se hůř než nahoru, každý druhý kámen se kinklá.



Dole an parkovišti se mi ze dveří podařilo udělat toto foto, Pavel mezitím vařil oběd.  Prostě idylka a Muen jak vyšitý.



Po obědě jsme pokračovali dále a poslední foto zastávka na této krásné turistické cestě - kostelík Sollia.



 Pak už nás čeká další posun na jih - ve 3 odpol je už 27C, je vidět že jedeme více na jih.

O pár hodin později! Tomu se říká dovolená v Norsku:-)



Cestou bereme vodu, nakupujeme a na noc přijíždíme k jezeru Baereia u Kongsvingeru. Je půl osm a my se jdeme s chutí vykoupat. Ano opravdu - budeme se v Norsku i koupat.





Tady je důkaz!! Voda opravdu teplá, min 21C a vzduch má 29C.



A tady naše spaní. Jaké je naše překvapení, že místní přijíždějí se koupat i po deváté večer. To je tu snad ještě více lidí, než když jsme přijeli.


 

Ujeto 276 km.

27. DEN 25.7. 2018 ST

V 9 hodin vyrážíme po snídani, další zastávka o pár km dále - Morokulien - hranice Norsko Švédsko. Info centrum tu udělali přesně na hranici a prochzí jím hranice. Stavěli jsme se tu proto,aby nám zde vrátili daň za nákup naušnic(ať žijí tax free nákupy:-)




Pak už pokračujeme Švédskem na jih a nic moc zajímavého nás dnes nečeká.  Nakonec nás ale něco překvapilo - stříbrný los.



Jedeme asi po nějaké losí cestě, jen ten opravdový úlovek nám pořád chybí.



A pak jsme se nakonec dočkali, bohužel na lepší foto nebyl čas, protože jsme parkovali dost špatně a blokovali provoz. Ale ano, je to opravdu losice. Holky ji měli ze zezadu jako na dlani a celkem si to užily. Takže já už mám konečně splněno:-)



Na oběd jsme zastavili u největšího švédského jezera Vanern - to nám doporučili na hranicích - jednu pláž, že je to super. Po příjezdu jsme ale zjistili, že se zde nedá koupat - kvůli vedru přemnožené bakterie. Takže jsem ani nic nefotila, Pavel uvařil, holky si pohrály na hřišti a bez alší pauzy pokračovali do Varbergu. Odtud zítra pojedeme trajektem.

Chtěla jsem místo s pláží pro holky, když to u jezera neklaplo, ale že se budeme koupat by mě ve snu nenapadlo. Naprosto super pláž s pozvolným vstupem, jemným pískem a teplou vodou.



Holky řádily a řádily.













Po pár hoidnách ve vodě jsme se šli projít na ještě větší vedlejší pláž, kam jsme nakonec přejeli i autem.



Sice jsme tu nebyli sami, ale to nám nevadilo.



Ujeto 426km.



28. DEN 26.7. 2018 ČT

Je to přesně 4 týdny co jsme na cestě, holky se hrozně těší domů, ale taky na druhou stranu by to ještě chvíly vydržely. Dnes vstáváme před 6 a přejíždíme aso o 12 km dále do Varbergu na trajekt do Dánska ( Grena). Lístky jsme koupili v pondělí online, ale nevím jak to přesně funguje tak chceme být na místě dříve. Kolem 6:45 otevřeli brány, my ukázali akorát lístek v mobilu v mailu, zařadili nás do kolony a asi 20 min jsme čekali.

Náš trajekt.



Už v půl osmé jsme byli na palubě lodi, podle plánu jsme měli vyplouvat v 8:05, ale nakonec jsme vyrazili o 10 min dříve.

Opouštíme Varberg.



Nelinka fotí.


Dánské větrné elektrárny.


V dětské herně strávily holky většinu plavby, já pokusem o blog, al připojení bylo mizerné a tak jsme spíše byli na 9. patře na palubě a slunili se.


Dánské pobřeží (Grana) nás vítá, vlevo na pláži strávíme odpoledne.


Nejdřív jsme se ale stavili na oběd v mekáči - tam jsme se všichni těšili a pak hurá na pláž v Graně. 28C - je pěné vedro, aspoň že trochu pofukuje.


  
Krásná písčitá pláž.


A tady vzadu už Pavel s holkama ve vodě, je stejná jako včera.




Na pláži jsme potkali jednu modelku jak se fotila:-)




Všichni se fotí trapně někde na jihu Evropy, tak já mám foto ze severu:-)

Navečer pak přesun Dánskem na jih, pauza na odpočívadle, sprcha, dobírání vody, čistíme WC atd. Po sedmé jedeme dále. Nocujeme 10 km od Billundu a večeříme venku. 




Dobrou noc.




29. DEN 27.7. 2018 PÁ
Den na který se holky nejvíc těší. Už jsme na pakovišti a vyrážíme do LEGOLANDU - hurá!!!!!

Tímto končím s blogm, doplním zbytek fotek až z domova. Zítra a v neděli nás čeká už jen cesta domů.Těšíme se na vás v ČR.

Přidávám slíbené fotky.



Holek oblíbené  Friendsky.