JIHOZÁPAD USA 23.4 - 19.5. 2015 - 1.TÝDEN

PŘÍPRAVY ZAČÍNAJÍ

Odjezd na naši měsíční dovolenou se blíží a proto jsme si s Emičkou vyrobily něco jako trhací kalendář, aby nám to rychleji utíkalo.

No a já mám poslední dobou zajímavé společníky - a k tomu samozřejmě PC a Google.

Trasa je naplánována následovně:

A teď ještě závěrečné shrnutí - navštívíme (teda pokud bude dodržen můj itinerář):

• 7 států - California, Arizona, New Mexico, Texas, Colorado, Utah, Nevada
• 9 národních parků: Joshua, Saguaro, Guadalupe, Carlsbad Caverns, Mesa Verde, Black Canyon of the Gunnison, Rocky Mountains, Great Basin, Yosemite
• 9 národních monumentů(něco jako park): Chiricahua, Petroglyph, Kasha Katuwe, Bandelier, Chaco Culture, Canyon de Chelly, Four corners, Florissant Fossil Beds, Dinosaur
• A spoustu jiných zajímavých míst třeba jako Disneyland - ten si ale necháváme až na samotný závěr

Aby jsme tohle všechno zvládli najedeme cca 8300km - sama jsem zvědavá na jaké číslo se dostaneme za těch 25 dní.

5 DNÍ DO ODJEZDU

Čas odjezdu se blíží a mě se podařilo trošku překopat trasu a hlavně ji zkrátit o cca 600km. Takže odhad je "pouhých" 7700 km.

A teď nové shrnutí- navštívíme (teda pokud bude dodržen můj itinerář):

• 7 států - California, Arizona, New Mexico, Texas, Colorado, Utah, Nevada
• 9 národních parků: Joshua, Saguaro, Guadalupe, Carlsbad Caverns, Rocky Mountains,Black Canyon of the Gunnison, Mesa Verde, Bryce Canyon, Yosemite
• 8 národních monumentů(něco jako park): Chiricahua, White sands, Petroglyph, Kasha Katuwe, Great sand dunes, Four corners, Canyon de Chelly, Cedar breaks
• A spoustu jiných zajímavých míst třeba jako Las Vegas, Monument Valley nebo již zmiňovaný Disneyland

Máme téměř sbaleno, už jen pár drobností. Takže zbývá už jen aby Emička odstřihla 5 posledních lístečků a jedemeeeee!!!!!

 11 HODIN DO ODJEZDU

Emička odstřihla předposlední ústřižek z našeho kalendáře a my máme konečně vše sbaleno! A že toho je.a to tu ještě není kočárek a 2 autosedačky:-)

A příště už vás pozdravím z USA tak držte palce ať nám ta celodenní cesta rychle uteče.

 1. DEN - 23.4.

Budicek ve 3:50 a hura na letiste. V 7:00 jsme odleteli do Londyna a let byl naprosto bez problemu.

Pripoj jsme stihali jen tak tak a tak na nas cekala pozemni personal, ktery nam zaridil rzchlejsi presun na terminal - spolu s nami letelo do LA asi dalsich 20 lidi. Meli jsme odletat asi v 9:30 ale bzlo klasickz zpozdeni, takze jsme odletali neco po 10hod a leteli jsme vice jak 11hod. Holky let yvladi naprosto bez problemu a muzu ric ze nam to celkem rychle uteklo. Neli si dokonce i krasne pospala - BA maji k dispozici neco jako detske lehatko - mnohem lepsi nez kosik.

Do LA jsme prileteli mistniho casu ve 12:50 - o hodinu pozdeji nez jsme meli. Security naprosto bez prolemu - dokonce na cestovani pres ESTA maji i samoodbavovaci kiosky, ktere pak u prepazky vse urychli. Prvni nemile prekvapeni nas cekalo u zavazadel - nedorazila 1 autosedacka a jedna velka taska se stanem, takze nas plan, ze budeme spat 1. noc za LA n kempu vzal za sve. Operativne jsme museli resit co a jak. Meli jsme nahlasit adresu hotelu, ze nam tam v noci nebo rano zavazadla dovezou, ale zadnou jsme nemeli ( pozitivni bylo ze alespon tusili, ze nase zavazadla uz jsou nekde ve vzduchu a leti za nami). Nakonec jsme se domluvili, ze nam je dovezou do Arizony k tete, kam jsme emli dorazit v patek. Takze jsme vzridili reklamacni protokoly a jeli do autopujcovny. Na letisti jsme tak stravili 2 hod a v autopujcovne dalsi hodinu. Takze cca v 16 hod jsme opousteli pujcovnus nasim Dodge Grand Caravan a jeli neznamo kam ale smer na vychod. Nastesti nebzl jeste moc provoz takze mezi 6 pruhy jsme se dobre orientovali:-)

O 2 hod pozdeji jsme se rozhodli prespat v Motel 6. Ja jsem sal jeste nakoupit neco na snidani a vsichni hura do postele.

2. DEN PA 24.4.

Vzbudili jsme se vsichni tesne po pulnoci-klasika - doma uz 9 hod rano. Tak jsme se najedli, sli se vsichni vykoupat a o hodinu pozdeji zpet na kute. Dalsi budicek kolem pul ctvrte, tak jsme vse zabalili a asi ve 4:20 jsme opustili motel.

Pak jeste nakup ce Wallmartu na dalsi dny a pak uz rychle ven z LA. Cestou jsme videli obri, ale doslova obri vetrnou elektrarnu - tocilo se to okolo nas na nekolika kilometrech.

Po asi 2hod jsme dorazili do 1. narodni parku - JOSHUA TREE NP pojmenovany po techto zajimavych stromech.

Pockali jsme asi 20min nez rano v 8 otevreli visitor center, koupili Annual Pass pro volnz vstup do vsech narodnich parku amonumnetui v celych statech a vyrazili na prvni turu. Bohuzel krosna na Neli zustala spolu se stanem v Londyne tak musela tapat samat. Cestu po Hidden Valley jsme si uzili vsichni.

Uzasne je ze jsme videli opravdu spoustu ale spoustu kvetoucich kaktusu - mozna dodatecne si mi zde podari dopast jejich nazvy.

Poustni krajina nas uchvatila a holky taky.

Po asi hodinove prochazce jsme vyjeli na Keys View odkud byl krasny vyhled na poust kolem.

Obed probehl tak jak to ted pro nas bude zvykem - tentokrat pod Cap Rock

Cestou ven z parku jsem jeste nafotila tento krasny kvet nezname rostliny. Na to jak ti je vyprahla zem, tak tu vse kvetlo o sto sest.

Cestou jsme se jeste zastavili v Cholla Cactus Garden.

Nejlepsim zazitkem pro Emicku bylo plneni ukolu pro deti - detsky "Junior Ranger" program. A protoze vse zvladla na jednicku byla opravdovou rangerkou pasovana na junior rangera vcetne odznaku a cepice a jeste navic dostala krasnou knizku o pribehu prave jednoho Joshua stromecku.

Takze uvidime jak bude Ema uspesna v dalsich parcich. Pak uz jsme najeli na I-10 smer Phoenix za tetou do "raje duchodcu" Sun City - mesto vybudovane v roce 1960, kde nesmi bydlet nikdo mladsi 55 let.

3. DEN SO 25.4.

Dnesni dopoledne nas teta Ena provedla mistnim mestem - ukazala nam mistni centra, kde je naprosto vse - bazeny, tenis kurty, posilovny, knihovny a nespocet moznych kurzu kam mistni duchodci mohou chodit - navstivili jsme dilny se drevem, kovarnu, keramickou dilnu a dalsi mozne veci, takze pro duchodce je to tu opravdu raj na zemi a to myslim naprosto vazne. Tady na ukazku jak se mohou vyuzit solarni panely!

 S tetou v jednom z ceter s vyhledem na krasne jezero.

Pred 12 jsme se vratili domu a ja si konecne mohla oddychnout - dorazila nam ztracena zavazadla. Takze nakonec vse dobre dopadlo a pozitri budeme moci bez problemu kempovat. PO obede jsme se jen s Emcou zajeli podivat do mistniho uteltu - neco jsme pokoupili, ale zadne zasadni extra slevy. Odpoledne jsem stravila s psanim tohoto blogu, deti pomahaly tetě uklízet zahrádku a pak ještě vecečerní procházka a v osm večer už jsme všichni spali.

 4. DEN NE 26.4.

Vstáváme snad kolem 4 ráno a máme dost času si v klidu zabalit všechny věci, posnídat a v 6 ráno už si to valíme na jih směr Tucson a na programu je NP SAGUARO. Visitor center otevírá až v 9 tak jsme ještě před tím stihli malý okruh - desert discovery trail kde jsme se konečně zblízka seznámili s kaktusy saguaro. Emička byla trochu zklamaná, že nesahají úplně až do nebe:-)

 Mým přáním bylo vidět Saguaro kvést, kvetou jen cca 3 týdny v roce - a výsledek?


Kromě saguaro kaktusů jsme viděli samozřejmě spoustu dalších a mnoho z nich také krásně kvetlo.

Po deváté jsme se přesunuli do visitor centra (příště již jen VC) vyzvednout mapu, dát razítko a hlavně vyzvednou další activity book pro Emičku. Pak nás čekalo Bajada Loop Drive - okružní cesta mezi saguaro kaktusy, kde jsme si pak udělali další výlet - valley view overlook - a jak už název napovídá, odměnou nám byl pěkný výhled na údolí.

Poledne se blížilo, teplota naštěstí moc nestoupala (vychytali jsme tu mimořádně "studené" počasí na místní poměry) - cca kolem 20C a navic vetrno a tak jsme si udělali pauzu na oběd - Emička si předtím ještě dodělala svoje úkoly junior rangera.

A výsledek? Další odznak a dokonce dostala i diplom, tak snad se nám ho podaří přivézt domů v nějakém použitelném stavu.

Odpoledne jsme ještě navštívili Sonora Desert Museum - trošku předražená ukázka místní fauny a flory. Ale vzhledem k tomu, že v parku jsme narazili jen na pár mravenců, brouků a sem tam nějakého ptáčka, tak tady jsme aspoň viděli, co vše bychom mohli potkat.

Po té co jsme viděli již spoustu kvetoucích kaktusů, tak tenhle mě dostal - kvete dokonce dvoubarevně!

A tady kvetoucí agave - to jsme ani netušili, že to může takto vypadat.

Nejvíc zábavy si užila Neli s honěním veverek, kterých jsme potkali opravdu mnoho.

Ještě ukázka drobného ptactva včetně kolibříka.

Cestou zpět k autu jsme potkali tohoto "kamaráda", takže přeci jen se tu dá na ta pěkná zvířátka narazit i ve volné přírodě.

Odpoledne jsme se přesunuli do předem zamluveného motelu a po chvíli relaxace jeli doplnit zásoby nejen pro nás ale i naše vozidlo - tady je asi nejlevnější benzin vůbec. 2 USD/gallon. Takže na zítra máme plnou, teď mám lehce po deváté, rodinka už minimálně přes hodinu spí a já se tady mořím se super pomalým internetem. 
Zítra jedeme až do Texasu, ozvu se snad pozítří - motel již zamluven.zítra nás čeká první kempování a holky už se nemůžou dočkat.

 

 

5. DEN PO 27.4. 

 

Ráno vstáváme opět brzy - asi kolem 5 a takto holky posnídaly.

 

 

 A asi v 6 opouštíme náš motel - pokoj úplně vpravo.

 

Vydáváme se do Chiricahua NM - asi 30mil od mexické hranice. Ve VC jsme opet pro Emu vyzvedli pracovní sešit, nechala jsem si potvrdit mnou navržené trasy a kolem 9hod jsme se vydali cestou vzhuru po Bonita Canyon Drive na nejvyšší dostupný bod v parku Massai Point - 2094m.n.m.

 

 

Nejprve jsme se vydali na Massai trail, kde nás čekaly krásné výhledy.

 

 

 

 

Potom jsme přejeli o kus dál a vydali se po echo canyon trail - park je známý tzv balanced rock a těch jsme viděli opravdu nespočet. S Emičkou jsme hráli hru, jestli na nás nějaký nespadne - moc ji to bavilo. Samozřejmě jsme hledali mravence, ptáčky, šišky, nejhezčí skály apod, aby splnila zadané úkoly.

 

 

 

Vše dobře dopadlo a Emička mohla místní rangerce vysvětlit jak vlastně tyto balancující skály vznikají - prostě stačí aby vybuchla sopka a o zbytek se postará vítr, voda a čas. za odměnu opět dostala odznak.

 

 

Potom jsme nasedli do auta a cestou z parku si ještě užili trochu offroad - zkratka, která sice zabrala více času ale stála za to. kvetoucí ocotillo kaktusy nás doprovázely dlouhé míle.

 

 

 

 

Kromě divokých koní nás ještě cestou zaujala snad asi největší pěstírna pistácií - ani jsme netušili, jak velkých stromech rostou. Stromy, včetně nové výsadby, tu byly snad na několika km čtverečních.

 

 

 

 

Z arizony jsme se během dne přesunuli do Nového Mexica - tam jsme v městě Las cruces zastavili na oběd, doplnili palivo a zásoby a vyrazili směr na jih do Texasu přes El Paso - dnešní den byl co se týká přejezdu zatím nejnáročnější. Do národního parku Gaudalupe  mountains jsme přijížděli při západu slunce.

 

 

 

Za strašného větru se nám podařilo postavit stan - podloží bylo téměř jen z kamení a tak jsme k uchycení stanu museli použít obří balvany, které u každého stanoviště byly připraveny, protože nevím komu by se tu podařilo upevnit kolík.

 

 

Každopádně, teplota klesla na 3C (to jsme v texasu opravdu nečekali - no prostě na místní poměry máme pěknou zimu) a k tomu se přidal neskutečný vítr, v noci jsme mysleli, že odletíme i se stanem - celkem zajímavý zážitek, ale kupodivu jsme přežili a stan taky.

 

 

 6. DEN ÚT 28.4. 
Tentokrát Emička neplnila žádné úkoly, protože to bylo poměrně těžké a tak jsme v 9 vyrazili rovnou na téměř 4km túru - Smith Spring trail. Květy kam se podíváš.

 

 

 

 

Nelinku okolní krajina asi tolik nezaujala a tak se rozhodla že si pospí.

 

 

 

Na jedné straně hory a na druhé placka. Jinak nejvyšší hora Guadalupe peak je zároveň nejvyšší horou Texasu.

 

 

Kolem 11hod jsme se přesunuli asi o 50 km na západ a zpět do státu Nové Mexiko (Texas jsme opravdu vzali skokem) k Národnímu parku Carlsbad Caverns poblíž města Carlsbad, které bylo samozřejmě pojmenováno podle našich KV. Jedná se o největší jeskynní systém v celých USA - měla jsem nastudováno, že do tzv Big Room se vejde třeba i boeing, ale když jsme dokončovali asi hodinový okruh - tak jsme se nestačili divit, bylo to obrovské, krásné, zajímavé a stálo to určitě za to. Bohužel můj fotoaparát nebyl schopen pobrat tak velký prostor, takže jsem se zaměřila jen na malá zákoutí.

 

 

 

 

 

Emička získala do zásoby další odznak a navíc zatoužila stát se speleologem:-)

 

 

V Carlsbadu jsme se naobědvali a přesunuli jsme se do města Alamogordo, které je poblíž dalšího NP. Zítřejší noc jsme měli podle plánu strávit ve stanu - ale vzhledem k předpovědi a noci atakující 0C, jsme se rozhodli, že pojedeme o hodinu více a přespíme v motelu. Zítra se chystáme do pouště a předpověď je pro nás krásných 23C! Aspoň se nemusíme bát, že se holky usmaží. Tak dobrou a zítra se snad zase ozvu.

 7. DEN ST 29.4.

Na dnešek jsme se opravdu prospali - spali jsme do pul osmé, abychom v aute zjistili, že vlastně do půl deváté, protože v Novém Mexiku je o hod více, tedy rozdíl mezi ČR je "jen" 8 hodin. Posnídali jsme, pobalili věci a za 20min jsme dojeli do WHITE SANDS NM - park plných úžasně bílých dun.

Původně jsem myslela že tady strávíme max hodinu, ale nakonec z toho byly skoro 4hodiny. Viděli jsme jak zvířátka, nebo alespoň jejich stopy...

 

 

...tak kytičky.

Zdolali jsme pár dun,

ale hlavně si užívali písku - teda alespoň holky . tančily, skákaly, běhaly, prostě pohoda. Jinak nejsme blázni, že jsme tak nabalení - teplota dosahovala zhruba 15C - pořád tomu nějak nerozumíme.

Nakonec došlo i na válení sudů.

Bylo to prostě vyčerpávající.

Nakonec nám tatínek k obědu připravil úžasnou hrachovou polévku.

Emička si mezitím jako vždy stihla udělat úkoly, ve VC jsme vyzvedli odznáček a kolem druhé vyrazili na sever. Cestou jsme se zastavili na pistáciové farmě, abychom si zblízka prohlédli, jak vlastně vypadají.

Zhruba za 2,5 hod jsme dorazili do SALINAS PUEBLO MISSIONS NM - kde jsme si prohlédly zbytky původních indiánských puebel - žili zde zhruba do roku 1670, než je španěláci donutili tato puebla opustit.

Pak už jen následovala cesta do Albuquerqe - největšího města Nového Mexica. Loučím se s vámi a ozvu se zase zítra ze Santa Fe - máme nabitý program.